Park u kostela, Ústí nad Orlicí

Autoři projektu: Ing. arch. Tomáš Šantavý, Projektová ateliér pro architekturu a pozemní stavby spol. s r.o.
Investor: Město Ústí nad Orlicí
Zhotovitel: A.B.V spol. s r.o.
Další zhotovitelé: Pavel Haupt - Zahradnické služby, údržba zeleně, výsadby
Výměra: 5 251m²
O dílo pečuje: Pavel Haupt

Řešený prostor se nachází v těsné blízkosti historického náměstí města směrem k Roškotovu divadlu, národní kulturní památce. Skládá se ze dvou pozemků – historického původního hřbitova ohrazeného zdí a svažitého pozemku se statnými stromy severně od hřbitova směrem k divadlu. Při možnosti společného využití obou pozemků vznikla příležitost využít tuto největší centrální zeleň ve městě ke krátkodobé rekreaci obyvatel i návštěvníků města, k pořádání různých volnočasových aktivit, umožnění míst setkávání se a v neposlední řadě i k jejímu komunikačnímu využití jako komunikační spojky historického jádra a části města s divadlem.

Reliéf terénu je výškově rozmanitý. V areálu starého hřbitova je terén pozvolně svažitý s minimem svahování pro stávající nezpevněné pěšiny, část za zdí je téměř celá svažitá směrem k Husově ulici. Stav zeleně byl před revitalizací prostoru na obou pozemcích různorodý. V okolí kostela Nanebevzetí Panny Marie rostlo značné množství nesourodé zeleně. Převažovaly listnaté stromy a keře, místy rostly i cizokrajné jehličnany-douglasky a zeravy. Stromy byly značně přerostlé do výšky a vykazovaly neodbornou a nedostatečnou údržbu. V korunách se nacházelo značné množství uschlých větví zasažených hnilobou, místy byly postiženy i vnitřní kmeny stromů. Mezi stromy bylo několik starých pařezů po poražených stromech. Travnaté plochy byly nepravidelně sečeny. Ve svahu nad Husovou ulicí, se vyskytovaly drobné nálety dřevin. Ve svahu nad divadlem se nacházely statnější stromy, zejména lípy a duby a větší množství 3 - 4letých náletů. Podél Husovy ulice rostou mladší stromy lip a habrů v kombinaci se šeříky. Plocha zde byla neudržovaná.

V rámci průzkumu pozemků byl před vlastní revitalizací proveden soupis stávajících dřevin a zjištěny jejich hlavní velikostní a kvalitativní parametry. Následně bylo navrženo odstranění nevhodných dřevin a v rámci vlastního projektu vypracován návrh nové výsadby včetně zajištění obnovy a údržby stávající zeleně.

Projekt řeší využití dešťových vod ze střechy kostela pro zalévání upravených trávníků a vysazené okrasné zeleně. Dešťové vody jsou svedeny do akumulačních nádrží přes samočisticí filtr. Nádrže jsou napojeny na zálivkový vodovod, který se po skončení letní sezony vypouští. Vypočítané roční množství dešťové vody ze střechy kostela představuje za předpokladu úhrnu srážek 650-700 mm/rok 590 m3.

Údaje o stavbě:

Nově vzniklý Park u kostela se nachází na místě starého hřbitova, který přestal sloužit svému účelu v roce 1893, kdy byl postaven hřbitov nový. První zájem Města Ústí nad Orlicí o výstavbu parku kolem kostela Nanebevzetí Panny Marie se datuje již v roce 1908. Pro naplnění této myšlenky se stal důležitým mezníkem rok 2010, kdy nově zvolené vedení města vstoupilo do jednání s ústeckým děkanstvím a požádalo o spolupráci nad uvedeným záměrem. V roce 2014 byla uzavřena „Smlouva o partnerství a vzájemné spolupráci za účelem realizace projektu Revitalizace centra městské památkové zóny Ústí nad Orlicí“ a následně byla zahájena projektová příprava.

Postupně došlo k opravě střechy kostela, ohradní zdi, restaurování kamenných prvků a soch kaple Panny Marie Útěšné a hřbitovní kaple, která byla přejmenována na Meditační kapli sv. Jana Pavla II. V souvislosti s novým využitím území byly opraveny nejen kulturní památky, které se zde nacházejí, ale i historicky hodnotné náhrobky.

Založená cestní síť zpřístupnila dosud uzavřené území všem obyvatelům a návštěvníkům města, přičemž charakter a památková hodnota prostoru zůstala zachována. Vzhledem k dosavadní absenci přímého propojení středu města s jeho severní částí, přispělo zprůchodnění starého hřbitova s Husovou ulicí k výraznému zlepšení komunikačních vztahů ve městě a k zapojení tohoto významného území do jeho současného života. Pěší komunikace mají povrch dlážděný z odsekové žulové dlažby a jsou přizpůsobeny terénu, díky tomu došlo k minimálním zásahům do archeologického podloží. Celý prostor parku je přizpůsoben osobám se sníženou pohyblivostí a je bezbariérový.

V rámci stavby bylo instalováno veřejné osvětlení a slavnostní nasvícení, kamerový dohlížecí systém, rozmístěn městský mobiliář, vysazena nová zeleň a realizován závlahový systém, který využívá dešťovou vodu.

V parku jsou umístěny čtyři akumulační nádrže, každá o objemu 4 m3, které slouží k jímání a zadržování dešťových vod ze střechy kostela. Nádrže jsou dále napojeny na rozvody zálivkového vodovodu, který pomocí čerpadel a systému šachet s uzavíracími kohouty s připojením na zahradní hadici umožňuje zalévání trávníku a ostatní okrasné výsadby. Dešťové vody z komunikací a zpevněných ploch jsou odvedené do okolních zelených ploch.

Meditační kaple sv. Jana Pavla II.

Původní hřbitovní kaple byla vystavěna v roce 1787 za císaře Josefa II. Stavba byla pravděpodobně vybudována z podnětu jeho reformy pohřebnictví. Po otevření nového hřbitova Na Hýbli v roce 1893 začala budova kaple chátrat. Od padesátých let minulého století se zde sporadicky konalo necírkevní smuteční rozloučení.

V souvislosti s projektem Revitalizace centra městské památkové zóny došlo v letech 2017-2018 k radikální rekonstrukci a přeměně kaple na meditační prostor. Autorem architektonické koncepce prostoru je ak. mal. Pavel Šlegl, který zároveň navrhl a realizoval mozaiku. Sochy jsou z dílny ak. soch. Michala Šarše, fresku vytvořil ak. mal. Petr Štěpán, který se podílel i na realizaci mozaiky.

Meditační kaple sv. Jana Pavla II. zve ke spočinutí, meditaci a ztišení. Zve k tichu, které je ale možné narušit úderem zvonu. Sedm trubicovitých zvonů zavěšených na stěnách a laděných ve starobylé dórské tónině, lze rozeznít mírným pohybem ruky. Zvuk prostupuje freskou obklopující vnitřní prostor – zahradu s anděly, v jejichž křídlech se vznášejí děti. Zahrada za zdí našeho vidění odrážející se v hrubé omítce pozemských představ. Zvonění může být radostnou, nebo docela vážnou hrou, vzpomínkou, ale též nářkem, touhou po smíru, po zacelení rány.

Z okenních výklenků jsou do prostoru nachýleni dva andělé z polychromovaného dřeva, okna se stávají jejich světelnými křídly. Přijetí a odevzdání, dva postoje, které vedou k vyrovnání a pokoji, k nalezení rovnováhy a životního smyslu.

Na trachytové dlažbě, pokryté prozářenými sklíčky, leží otevřené Srdce. Stalo se součástí země, ale vydává zde nadzemskou zář. Mozaika je složena z tisíců kostiček kamene a barevného skla. Prostor obepíná mozaikový sokl, korespondující s objektem Srdce.

FRESKA je nástěnná malba zhotovená na vlhké omítce. Díky promísení barvy se štukem je malba velmi trvanlivá. Tématem fresky je rajská zahrada, kam přecházejí duše zemřelých.

TRUBICOVÉ ZVONY jsou vyladěny v staré dórské stupnici (tóny G, A, B, C, D, E, F). Rozezní se pohybem ruky proti zdi. Zvuk zvonů prostupuje freskou obklopující vnitřní prostor a odkazuje na radostné či bolestné události života.

ANDĚL PŘIJÍMÁNÍ přijímá všechna naše přání, bolesti. ANDĚL ODEVZDÁNÍ přenáší všechny oběti a bolesti vzhůru, aby těm dole pomohl v jejich těžkostech.

MOZAIKA je složena z více jak 20 tisíc kostiček kaménků a barevného skla. Ručně sekané kousky materiálu vytvářejí barvy a struktury linií mozaikové skladby. Milující SRDCE ležící uprostřed kaple zve k rozjímání o síle Lásky. Modrá odkazuje na pramen života a červená na sílu oběti. Srdce plné života a lásky je utvářeno z kaménků našich skutků.

POCHOZÍ PLOCHA je složena z trachytu, kamene, ve kterém je umístěno 35 prosvětlených skel, speciálně vyrobených pro tento účel. Podlaha jako symbol ZEMĚ, po které chodíme a málokdy si uvědomíme, že je poznamenána zlým jednáním, nenávistí a často i krví. Je však také zušlechťována láskou, úctou a obětmi i prací často neznámých lidí.

MOZAIKOVÝ SOKL byl vysázen kolem dokola prostoru několika tisící kaménky, aby obepínal všechny uvnitř. Vytváří jakousi ozvěnu bijícího SRDCE, které je podstatou Ráje.

Cesta historií a kulturou města

Cestní síť je doplněna dvanácti žulovými prahy s datovými milníky historie města:

1292 Trhová ves Ústí / 1498 Velký požár města / 15. století Panna Maria Oustecká / 1622 Lichtenštejnové / 1723 Postavení radnice / 1776 Zasvěcení kostela / 1803 Cecilská hudební jednota / 1893 Nový hřbitov / 1936 Roškotovo divadlo / 1959 Kocianova houslová soutěž / 1968 Heranova violoncellová soutěž / 2018 Otevření parku

Záměrem města i děkanství bylo respektovat pietní místo starého hřbitova a vytvořit tak klidovou zónu, která se dotkne srdce každého návštěvníka a nabídne prostor k odpočinku, meditaci či modlitbě. Kromě historických monumentů se návštěvník může ponořit do nádherné zeleně či navštívit meditační kapli. Kaple vyzařuje sílu života, který je tvořen láskou i obětí a reflektuje úctu k životu od jeho počátku až k jeho závěru.

Revitalizace centra městské památkové zóny byla dokončena společným úsilím Města Ústí nad Orlicí a ústeckým děkanstvím za finančního přispění Ministerstva kultury a Pardubického kraje, a také díky velkému množství občanů města i dalších sponzorů a dárců, kteří podpořili vznik Meditační kaple ve veřejné sbírce.

Slavnostní otevření parku se uskutečnilo 25. května 2018.

     

 

 

Vyhlašovatel:

Soutěž podporují:

Partneři soutěže:

Kontakty:


e-mail: info@szuz.cz

Údolní 567/33, 602 00 Brno
Tel. + 420 777 581 544