Nábřeží Maxipsa Fíka, Kadaň

Přihlašovatel a investor: Město Kadaň
Autoři projektu: Vít Branda / a³, Michal Fišer / třiarchitekti, Mgr. Akad. arch. Roman Brychta, Ing. Ondřej Hofmeister, Ing. arch.Petr Lešek / Projektil Architekti
Spoluautoři: Věnka Müllerová, Vlastimil Novotný, Tomáš Bílek, Jana Ilková, Jakub Dvořák, Ondřej Hart, Ing. arch. Bohdana Linhartová, Ing. arch. Marek Sankot, Ing. arch. Rudolf Wiszczor 
Výtvarná díla: Vít Branda, Renata Horová, Jiří Příhoda, Hynek Skoták, Čestmír Suška, Monika Immrová, Jaromír Švaříček

Cílem projektu a následně jeho realizací byla obnova přirozeného vztahu města a řeky, neboť Ohře je neodmyslitelnou součástí života města Kadaně. Ještě v nedávné minulosti byly břehy řeky periférií, proto rehabilitací a zatraktivněním území získala tato část města rekreační a sportovní funkci jak pro obyvatele města, tak pro návštěvníky.

Území je propojeno originální ocelovou lávkou, jež pomáhá překonat výškový předěl nábřeží a Kadaňského stupně a zajišťuje plynulý přechod do volné krajiny směrem na Klášterec nad Ohří. Nově vybudované území má za úkol obnovit přirozený vztah města a vodního toku řeky. Vybudováním integrované cyklistické a in line stezky by měl být výrazně posílen význam nábřežní multifunkční promenády. Celé území bylo vybaveno potřebnou infrastrukturou (lavičkami , veřejným i orientačním osvětlením a dalším nezbytným mobiliářem). Projekt klad veliký důraz na vegetační a krajinářské úpravy celého území. Byly sanovány původní porosty, dále byla provedena dosadba dřevin, založeny nové rekreační plochy trávníků, vysety luční trávníky s vyšší druhovou skladbou včetně dosadby přírodě blízkých trvalek. Do řeky byla zakotvena mola – před restaurací Split je molo větší pro kulturní akce a pod loděnicí je molo pro vodní sporty.

Úsek nábřeží u Splitu  PLOCHA 42 000 m²
KLIENT Město Kadaň, Evropská unie

AUTOŘI ČÁST A promenáda s cyklostezkou, visutá lávka Vít Branda / a³
AUTOŘI ČÁST B Klášterní park, ulice U Splitu, Fučíkova, areál loděnice Michal Fišer / třiarchitekti
SPOLUAUTOŘI část A Věnka Müllerová, Vlastimil Novotný část B Tomáš Bílek, Jana Ilková, Jakub Dvořák, Ondřej Hart,
VÝTVARNÁ DÍLA část A Vít Branda, Renata Horová, Jiří Příhoda, Hynek Skoták část B Čestmír Suška, Monika Immrová
VEGETAČNÍ ÚPRAVY Štěpán Špoula, Ondřej Fous
PROJEKT 2005–2008
REALIZACE 2011

Kadaňské nábřeží je na svém západním konci důrazně ukončeno betonovým masivem přehradní hráze, která v 70. letech minulého století zasadila fatální ránu idylickému prostředí Klášterního parku, rozprostřeného na skalnatých svazích mezi řekou a ohradní zdí františkánského kláštera. Park spolu s řekou zde tvořili do té doby harmonický mezičlánek města a okolní krajiny. Následným vybudováním letního kina přestal park prakticky existovat. Zdejší městská humna, která do poválečných let zažívala pestrý všední společenský ruch, osiřela a stala se spíše nevábnou periferií, než vyhledávaným místem odpočinku a kratochvíle místních obyvatel.

Projekt Nábřeží Maxipsa Fíka se pokouší zacelit alespoň některé z těchto jizev, odhalit zbytky zašlé krásy a především do místa vrátit život. Tomu by měla napomoci především nábřežní promenáda s kombinovanou stezkou pro pěší a cyklisty, která tvoří scelující osu celého území. Překonáním několikametrového výškového rozdílu přehrady subtilní lávkou, vyvěšenou z rulového masivu, došlo k téměř symbolickému odstartování celého projektu. Tato organicky vinutá konstrukce kolem skalnatých výchozů propojila nejen městské nábřeží s korunou hráze, ale obrazně i celou Kadaň se sousedním Kláštercem. Nábřeží mění svůj charakter v reakci na původní podmínky místa vždy s oddělenými pruhy pro pěší a cyklisty. Ve své nejpřírodnější části je střídání použité stavební technologie a materiálu na výškově odstupňovaném příčném řezu promenády poplatné především pronikání vody do tělesa komunikace. Vlastní břehová linie je opevněna solitérními lámanými balvany, spodní pěšina, vinoucí se po břehu mezi letitými vrbami a olšemi, je založena na makadamu, který je zároveň horizontální opěrou pro vnější obrubu vlastní cyklostezky z betonových prefabrikátů, navíc ochráněné hrubším kamenným záhozem. Vnitřní hranu cyklostezky tvoří opěrná zídka z exaktně formátovaných a ohýbaných kortenových plechů. Ty na jiné části promenády tvoří obrubu květníků nebo oplocení jiného pozemku.

Součástí byla i revitalizace pozůstatků bývalého Klášterního parku. Na jeho okraji, na místě zchátralého rozložitého areálu bývalého socialistického letního kina, byla vytvořena otevřená scéna vymezená transparentní ohradou z dubových pražců. Oválný půdorys tzv. AmFíku nepřekáží při pohybu parkem, zároveň vytváří vnitřní soustředěný prostor auditoria pro 300 sedících diváků. Na ploše bývalého parku byly obnoveny lesní pěšiny a vegetačními úpravami vytvořeny předpoklady pro přirozený vývoj přirozeného biotopu. Specifickým úkolem bylo decentní zdůraznění četných rulových skalek dílčí modelací terénu nebo instalací výtvarných prostorových objektů v jejich sousedství.

Území je jedním z nástupních bodů na říční promenádu, bylo nutné zorganizovat očekávaný zvýšený automobilový provoz tak, aby byl zachován poklid břehových partií. Přestupním bodem je parkoviště, které zároveň využívají návštěvníci promenády a hosté místní restaurace. Využitím svažitého terénu vznikla terasa, která zajistila oddělení tvrdého a měkkého provozu, zároveň umožnila skrýt pod parkoviště veřejné toalety. Architektura je soustředěna na kultivované řešení ryze funkčních elementů, jako jsou parkoviště, opěrná zeď, terénní val, svah, vsakovací rýha, vyrovnávací schodiště, oplocení, odvětrání toalet ad. Vše musí vyznívat zcela samozřejmě, přirozeně.

 Správná rozvojová a udržovací péče je předpokladem dlouhodobého naplnění záměru krajinného parku. Přesto, že se předpokládá nízké nároky na údržbu v dlouhodobém horizontu, kvalitní rozvojová péče je předpoklad fungujícího parku s pěknými a zdravími stromy, travními, bylinnými a půdopokryvnými porosty. Volba přírodě blízkých porostů s vyšší mírou přirozené autoregulace v lesní části, kolem břehu a na svazích vycházela ze dvou hlavních důvodů: Nábřeží Maxipsa Fíka je chápáno jako prostor na přechodu mezi městem a krajinou. Přírodě blízké prvky jsou ponechány usměrňovanému vývoji, tak jak k tomu v krajině bývá. Trávníky a stromořadí a záhony kolem zahrádek navazují a reprezentují město, jejich volba odpovídá skutečným rekreačním potřebám, naopak plochy, kde se takové využití nepředpokládá jsou ponechány jako krajinné. S tím souvisí druhý hlavní důvod použití přírodě blízkých krajinných prvků: podstatně nižší nároky na dodatkovou energii. Udržování trávníku v odpovídající kvalitě si nárokuje vysoký podíl z rozpočtu na údržbu zeleně. Plochy zeleně, které naopak využívají přírodní autoregulaci šetří výrazně náklady, ale vyžadují občasnou kontrolu a drobná rozhodnutí, která předpokládají minimálně znalost některých ekologických zákonitostí a určité botanické povědomí. Například umět rozlišit v lesním porostu ruderální plevele jako pelyněk černobýl a lebedu jako nežádoucí, naopak válečku lesní a lipnici hajní jako žádoucí a na základě toho upravit termín seče. Přesto lze říci, že pravidelná seč travních porostů v termínu kolem 20.června a koncem září seč ruderálního porostu současně se zajištěním nárostu cílových dřevin před vysemeněním pomůže udržet porosty v mezích žádoucího dlouhodobého vývoje. Zajištění druhové pestrosti a vysoké estetické i ekologické kvality, ale vyžaduje pravidelný odborný dozor jak bylo zmíněno výše. Vzhledem ke skutečnosti, že právě tato kvalita se těžko zajišťuje v rámci standardizované údržby městské zeleně kromě nutného základního managamentu s ní nepočítáme.

 Vzhledem ke skutečnosti, že tyto nadstandardní aktivity mají významnou osvětovou, vzdělávací i sociální hodnotu, počítáme s nimi jako s jednou z předpokládaných náplní NMF a to v programu „Planá rostlina jako kulturní fenomén“, který lze chápat jako jistou nadstavbu v oblasti kultury a vzdělávání. V rámci realizace byly vytvořeny nutné předpoklady, aby takový dlouhodobý projekt vznikl. Založilo se několik ploch regionálních trávníků ve spolupráci s kadaňským botanikem Radkem Fišerem. V lese a na skále se provedly takové zásahy, které podporují rozvoj původních skalních a hájových druhů odpovídajících biotopů. 

Úsek nábřeží pod hradem
Klient Město Kadaň, Evropská unie
Autoři Mgr. Akad. arch. Roman Brychta, Ing. Ondřej Hofmeister, Ing. arch.Petr Lešek / Projektil Architekti
Spoluautoři Ing. arch. Bohdana Linhartová, Ing. arch. Marek Sankot, Ing. arch. Rudolf Wiszczor
Vegetační úpravy Štěpán Špoula (DPS), Mikoláš Vavřín (do stupně DSP)
Výtvarná díla Jaromír Švaříček
Rozloha řešeného území 12 700 m²
Projekt 2005 – 2011
Realizace 2012

Území pod hradem je z celého nově plánovaného nábřeží historickému jádru nejblíže. Snahou návrhu je přeměna současného nejasného stavu „pod hradem, ale vlastně za humny“, vzniklého nekultivovanou plošnou demolicí. Území přinese možnosti pobytové (nábřežní promenáda, pobytová louka, náměstí u řeky, infocentrum-občerstvení, znovuoživená restaurace Kotva i se svojí historií, individuální aktivity), rekreační a sportovní (cyklostezka, in-line stezka, kotviště vodáků), kulturní (koncerty na pobytové louce, infocentrum) a ubytovací (regulací určená plocha pro zástavbu). Z tak rozsáhlého výčtu plánovaných aktivit je zřejmé, jak velkou sílu území má a jak důležité je pro město. Rozsah prostorových úprav je – v porovnání s předchozími demolicemi a zemními úpravami – malý, byť ne zanedbatelný. Snahou návrhu je spíše usměrňovat skryté předpoklady a v případě potřeby doplňovat než zcela měnit. Podpořit to dobré, co v území dřímá, a zahladit šrámy toho špatného. Úpravy se tak týkají nábřežní zdi, dnešní silnice a obou konců území (pod kadaňským hradem a u hostince Kotva).

Nábřežní zeď se doplňuje v koncových částech, zřizuje se pěší promenáda, cyklostezka podél řeky s napojením k hornímu mlýnu, ze silnice se vytváří ulice, upravuje se přístup k řece formou otevřeného náměstí pod hostincem Kotva (které zde historicky bylo) a zřizují se kultivovaná parkovací stání. Pěší promenáda se přitom záměrně odděluje od cyklostezky, neboť tuto vyvýšenou část nábřeží považujeme za výjimečný, téměř velkoměstský prostor, jenž si samostatné zvýraznění právem zaslouží. Pěší cesta je tak mezi občerstvením a náměstím zklidněná a po většinu roku určená pro posezení a korso. Podél pěší promenády je ponechán – na rozdíl od původního historického zastavění – volný prostor: pobytová louka pro pikniky pod hradem i společenské akce (např. koncerty). Je to tedy volná travnatá plocha pro individuální i společenské aktivity, a to přímo nad řekou u centra, s nádherným pozadím hradu, což má málokteré město v Čechách, pokud vůbec nějaké.

Občerstvení-infocentrum u vody je zamýšleno ve dvou úrovních, ale zázemí je navrženo pouze ve spodní úrovni pod nábřežní stezkou. Důvodem je jak blízkost hradu (každý objekt by se s hradem srovnával), tak zajímavost situování v těsném kontaktu s řekou v jižní vyhřáté nice. Na horní úrovni je zamýšleno využití pouze příležitostné, jako doplněk. Občerstvení na spodní úrovni je skryto v nábřežní zdi a materiálově s ní splývá. Je přístupné po schodišti. Prostor pro posezení se podél odkryté nábřežní zdi zužuje a klesá, což umožňuje různé způsoby užívání, včetně místa pro kotvení loděk. K dotvoření obytné kvality prostředí navrhujeme k zastavění pozemky na opačné straně Říční ulice, než je pobytová louka, neboť jsou důležité v celkovém záměru obnovy místa. Nábřežní promenáda s drobnými objekty přinese život, a obnovená zástavba jí vytvoří potřebný městský rámec, který zde původně přirozeně vznikl. Navržený chodník pod hradbami nebyl realizován. Byla vytvořena pouze pěší cesta od hostince Kotva k Žatecké bráně v místě dřívější ulice (odkryta dlažba). Celé toto asanované předpolí Žatecké brány bude řešeno formou soutěže.

Návrh se též snaží přizpůsobit dopravní řešení celkovému naladění prostředí. Nechceme, aby bylo pouze technicistním „nutným zlem“, ale naopak tvůrčím nástrojem. Proto nejsou požadovaná parkovací stání navržena utilitárně v koncentrovaném parkovišti ani v řadě kolmo ke komunikaci, aby prostředí neovládla a vlastně je celé degradovala na pouhé parkoviště. Proto je parkování navrženo v menších skupinách s různým směrováním a skryté mezi stromy. Důležité je, že vyznačena jsou pouze stání potřebná pro běžný provoz, kdežto stání nárazová (pro koncerty) jsou vymezena pouze mlatovou úpravou povrchu bez striktních a příliš výrazných parkovacích obdélníků. Po většinu roku se tak na mlatu může hrát třeba petanque.

Hlavním prostorem zůstává zelená travnatá plocha návrhem kultivovaná na městskou pobytovou louku. Okolo louky bude vysazeno lemující stromořadí, které má vlastní prostor louky intimněji vymezit (pocit uvnitř) a zároveň podpořit probíhající komunikace (pocit podél). Kvůli pozemkovým vztahům nebylo možné je nyní realizovat v plném rozsahu. Vedle hostince Kotva se v budoucnu uvažuje o výstavbě objektů, které vytvoří skutečnou uliční frontu podhradí. Pro vytvoření podobného prostorového objemu na parkovišti a v místě regulace do doby výstavby objektů je navržena řídká alej vyšších stromů, které vytváří základní rytmus nábřeží, na nějž reagují stromy menšího růstu okolo pobytové louky. Podmínkou je, že stromy v celkovém pohledu od řeky nezastíní skalní masív a hradby. Bude ošetřen hradební a hradní svah. Dvěma řadami stromů se zakryl plot soukromé zahrady podél nového náměstí od infocentra k řece, aby se oddělilo soukromé od veřejného při zachování určité měkkosti.

Prostředí bude doplněno o veřejné osvětlení a drobnou architekturu (sedačky, odpadkové koše) stejného druhu, jako v ostatních úsecích budovaného nábřeží. Lampy veřejného osvětlení budou mít světlo směrované dolů pro omezení světelného smogu. Samotná promenáda je osvětlena světly zapuštěnými v nábřežní zdi. Nenarušují tak protisvětlem pohled přes řeku ani výhledy z promenády. Večer tak bude promenáda romantická a přitom bezpečná. Stále mluvíme pouze o levém břehu řeky Ohře, je ale potřeba upozornit, že oba břehy spolu naprosto souvisí. Z upraveného městského nábřeží by jednoduše řečeno mělo být „na co se dívat“. Současný přírodní charakter druhého břehu je tak jako protiklad kamenného historického města velmi důležitý, a jakákoliv jeho změna by měla být pečlivě uvážena i vzhledem ke svému dopadu na přívětivost a zajímavost navrhovaného nábřeží.

 

Líbí se Vám tento park?

CELKEM: 4451 hlasů
POŘADÍ: 2. místo

Vyhlašovatel:

Partneři:

Kontakty:

Ing. Jana Šimečková
e-mail: info@szuz.cz

Údolní 567/33, 602 00 Brno
Tel. + 420 777 581 544